Vogonská poezie
Vogonská poezie je ovšem až třetí nejhorší ve Vesmíru.
Druhá nejhorší je poezie Azgothů z planety Kria. Když král jejich básníků Chrochtos Nadýmavý recitoval svou Ódu na malou hrudku zeleného hnusu, již jsem objevil v podpaždí jednoho letního jitra, čtyři posluchači zemřeli na vnitřní krvácení a předseda Středogalaktické komise pro mrzačení umění přežil jen díky tomu, že si uhryzl jednu nohu. Tvrdí se, že Chrochtos byl poněkud „zklamán“ přijetím své básně, a pravě se chystal začít předčítat svou epickou skladbu o dvanácti knihách, nazvanou Mé oblíbené chrochty ve vaně, když vtom jeho vlastní tlusté střevo v zoufalém pokusu zachránit životy a civilizaci mu vyskočilo až do krku a zadusilo mozek.
Nejhorší poezie, jaká kdy byla napsána, zanikla spolu se svou tvůrkyní Paulou Nancy Millstone Jenningsovou z Greenbridge v hrabství Essex v Anglii při zkáze planety Země.
Prostetnik Vogon Jelc
Ó fretná chrochtobuznosti,
Tvé mikturace jsou mi
Co zprudlé žvastopunktsery na plzné včele.
Škvrrrk, já zapřísahám Tě,
svými frůnícími kvrdlovrzy.
A krákorně zafras mě
svými scvrknuvšími patlocaráty
nebo Tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem,
tak bacha na to!
