K vytvoření těchto stránek dal podnět článek, uveřejněný v časopisu Dráha 4/2007 "Proměny tratě z Hostivic do Podlešína" od Pavla Čápa. Článek popisuje proměny tratě nynějšího čísla 121 (r.2007) zejména z hlediska provozního.
Tratě na západ od Prahy
Všimněme si fenoménu: na západ od Prahy nevede žádná "velká" trať, existuje mnoho tratí menších, vzájemně zvláštně propojených nebo vůbec nepropojených. Z Prahy do Saska vede magistrála severozápadním směrem, údolím Vltavy, z Prahy do Bavorska směrem na jihozápad údolím Berounky. Spojení s průmyslovým podkrušnohořím obstarávají zejména kapacitní elektrifikované tratě - oklikou z Prahy přes Ústí, nebo jihem přes M.Lázně.
Zeměpisné podmínky
Pouhým pohledem na mapu zjistíme, že terén západně od Prahy je velice členitý. Už samotný přechod od vltavského údolí v bezprostředním okolí Prahy vytváří značné převýšení. Dále na západ se nachází celá řada hlubokých údolí, které však nejsou orientovány směrem k hlavnímu městu. Souhrn těchto faktorů stál vždy proti úsilí stavitelů jakéhokoliv dopravního spojení.
Důsledky
Rychlík z Prahy do K.Var nemá šanci soupeřit rychlostí s "gumokolní" dopravou (nejrychlejší: 3 hod. 26 min. - červen 2007). Po trati bývalé Buštěhradské dráhy jedou do Chomutova dva rychlíky (R832 a R834), které zvládají 130 km za 138 (136) minut (t.j. rychlostí < 60km/hod). Po trati bývalé Pražsko-duchcovské dráhy - přes Kralupy - jede 1 rychlík (R1414). Zvládá 144 km za 2 hod 39 min. (Viz též [5])
Přesto však v tomto regionu dráhy vznikaly - a také zanikaly. Historickým vývojem vznikl zajímavý kolejový propletenec, ze současného hlediska často zdánlivě nesmyslný, s různým křížením drah - a existovalo i křížení úrovňové!
Základ železniční sítě vytvořily dvě dráhy - Buštěhradská a Pražsko-Duchcovská, které vznikly jako "uhelné magistrály". Pohnutkou k jejich vzniku byl podnikatelský záměr dopravovat uhlí do pražských průmyslových podniků i do domácností.
V současnosti, na to můžeme též pohlížet jako na transport energie od zdroje k místu spotřeby - realizovaný technickými prostředky dané doby (dnes se používají spíše vedení vysokého napětí a cisternové vlaky s ropou a jejími deriváty).