Martinovy vlaky | Vyhledávání: |
ODKAZY | Klikněte zde pro rozvinutí mnoha dalších odkazů (kořen navigace) |
. . . Nefungující_odkazy . . . | Některé weby během života tohoto rozcestníku zanikly nebo byly přesunuty k jinému poskytovateli.... Pokud by je někdo obnovil, lze je odtud "vylovit". Obzvláště se to hodí při dočasné neschopnosti... |
Martinovy vlaky VÍTÁM VÁS NA MÝCH ŽELEZNIČNÍCH STRÁNKÁCH, které jsou věnované všem, kterým koleje, tratě, vlaky, mosty a tunely učarovaly stejně tak, jako mě, a kteří v železnici vidí mnohem více, než jen "dopravce". V názvu jsem sice použil vlaky, ale jedná se především o tratě. Hlavním objektem je zde krajina. Železnice tvoří cestu za poznáním a vlaky do toho celku vnáší život. | |
036:Tanvald-Harrachov Stovky a tisíce let se vznáší hluboké ticho nad vrcholky hor. Dole v údolí bublá řeka Jizera, která se všemožně snaží protéci mezi mohutnými kulatými balvany. Její šumění se rozléhá mezi stromy okolních lesů,které se rozprostírají na strmých svazích Krkonoš z jedné strany a Jizerských hor z druhé strany. Čím výše, tím více zvuk této divoké řeky slábne a splývá s klidným šuměním větru, který se prohání po dalekých pláních táhlých kopců a proniká do ticha,které tu vládne. Jednoho dne do tohoto ticha prorazí ostrý a dosud neslýchaný zvuk: To na trati v údolí zahoukal první vlak. | |
071:Mladá Boleslav-Nymburk Mladá Boleslav tvoří poměrně velký železniční uzel, kam se sjíždějí vlaky z pěti různých směrů. Kříží se tu trať Turnovsko-Kralupsko-Pražské dráhy (TKPE) s tratí Rakouské severozápadní dráhy. Potkávají se tu většinou motorové rychlíky s motoráčky-krabičkami-810. | |
080:Česká Lípa-Bakov nad Jizerou Po dvoukolejce odjíždíme z České Lípy, ještě podjedeme můstek, po kterém vede trať do Lovosic a stovkou si to šviháme skoro až do Srní... ..teda, pokud ovšem nepojedem krabičkou. Motorák (810) může jet jen 80km/h. Pak už se vznese. | |
080:Česká Lípa-Jedlová Tato trať hned od svého začátku do stoupá. Ještě aby nestoupala. Jejím úkolem je dovézt nás téměř do středu Lužických hor. Jisté stoupání lze sledovat ještě v Lípě hned za poslední výhybkou severního zhlaví. Zde nás čeká dunivý přejezd po ocelovém mostě přes řeku Ploučnici. Jsou tu vlastně dva mosty vedle sebe. Po levé straně nás sleduje trať do Děčína, která vede po tom nižším mostě. | |
081:Česká Lípa-Děčín V České Lípě na hlavním nádraží nasedneme na rychlík z Liberce do Děčína. Pravděpodobně přijede na pátou kolej a bude mírně opožděn. Budeme-li mít trochu štěstí, tak můžeme zažít malý vlakový závod. Většinou totiž ve skoro stejnou chvíli odjíždí vlak na Jedlovou, který je připraven na některé bližší koleji a čeká na náš rychlík. | |
081:Děčín-Jedlová Vydali jsme se na velmi rozmanitou trať, která nás zavede z centra Českého středohoří podél Labských pískovců až do srdce Lužických hor. Po této pozoruhodné dráze budeme stoupat proti proudu nevelikých řek, protékajících táhlými údolími Českého středohoří. Na cestě nás čeká mnoho širokých výhledů na vrcholky táhlých kopců, čekají nás však také ostré útesy vysokých skal, pod nimiž budeme projíždět. Jedná se o jednu z prvních tratí České severní dráhy (BNB). | |
083:Mikulášovice-Dolní Poustevna Přijeli jsme do nejsevernějšího cípu Čech. Nacházíme se na trati vedoucí napříč celého Šluknovského výběžku. Celá trať vede pod tímto číslem 083 už z Rumburka, my se však podíváme spolu na poslední úsek, který začíná v Mikulášovicích na dolním nádraží. | |
086:Česká Lípa-Liberec Ještě než opustíme nádraží v České Lípě, zadíváme se do kolejiště a všimneme si pár věcí,které zde jsou k vidění. Po pravé straně míjíme depo, před nímž se nachází točna. Pod koly nám klapou výhybky, jejichž návěstidla jsou osvětlena žárovičkami, které věrně napodobují kdysi používané petrolejky. | |
087:Česká Lípa-Úštěk Vítám vás na lokálce. Vydali jsme se na trať, která patří mezi nejhezčí lokálky v čechách, plná romantiky, a vznostných staveb. Ovšem nebyla to vždy lokálka. Tuto dráhu stavěla na konci devatenáctého století bohatá firma ATE (Ústecko-Teplická dráha) za účelem spojit Teplice s Libercem, aby tudy mohlo být dopravováno uhlí z Mostecké pánve Libereckému průmyslu. | |
089:Varnsdorf-Liberec Stojíme před branou Šluknovského výběžku. Vydáme se nyní po trati, která prochází třemi středoevropskými státy v délce asi třiceti kilometrů. Na těchto kolejích se prohánějí jak moderní motorové soupravy nebo poněkud starší jednotky DB, tak i naše až příliš známé krabičky- osmsetdesítky. | |
135:Hrob-Moldava v Kruš.horách Přijměte nyní pozvánku do severovýchodního cípu Krušných hor. A právě mezi těmito kopci je schovaná na první pohled nenápadná lokálka, kterou na mapě lehce přelídneme. Avšak už na ten druhý pohled zjistíme, že se jedná o velkolepé dílo, které si zaslouží skutečný obdiv. Ovšem tato horská trať nebývala vždy nenápadnou lokálkou. Ve čtvrthodinových intervalech tu jezdívaly parní vlaky převážející uhlí z Mostu do sousedního Saska. Člověku se zcela zatají dech při pohledu na mohutné ocelové viadukty, které svědčí o důmyslnosti celé této stavby a o schopnostech našich předků, kteří nám toto dílo zanechali jako odkaz, který si zaslouží úctu. | |
202:Tábor-Bechyně Vypravili jsme se na trať, která vlastní jedno velké prvenství. Je to první železniční trať s elektrickou trakcí v Rakousku-Uhersku. Stalo se tak v roce 1903 zásluhou jednoho velkého českého technika. | |
229:Jindřichův Hradec-Nová Bystřice Jestli se na svých toulkách objevíte v Jižních čechách, určitě navštivte Jindřichův Hradec. Pokud jste přijeli vlakem po elektrické dráze,která tudy prochází, vyjděte před staniční budovu a před sebou spatříte jiné koleje. Je to ůzkokolejka Jindřichohradeckých místních drah. | |
901:Česká Kamenice-Kamen.Šenov Ocitli jsme se v České Kamenici, mezníkem Českého středohoří, Lužických hor a CHKO Labské pískovce. V údolí, jímž protéká říčka Kamenice a nebo také prochází trať 081 z Děčína do Jedlové. A právě z tohoto údolí vychází lokálka, která kdysi vedla přes hřeben Českého středohoří, krajem proslulého výrobou skla rozmanitých druhů, tvarů a barev. | |
Zittau-Oybin Jak jsem se již na stránce trati Varnsdorf-Liberec zmínil, když přijedeme na nádraží v Žitavě, dýchne na nás duch historie. Nejedná se ovšem o několik více-méně zachovalých nefunkčních exponátů, jako tomu bývá v některých stanicích,nebo jak jsme tomu zvyklí z muzea. Zde je historie součást života. Všude, kam se podíváme, můžem pozorovat nablýskané historické kousky, jak řídí každodenní pohyb starých i nových, domácích i cizích vlaků. Nezjistil jsem, zda místní výhybky svítí, i když konstrukce prozrazuje původní petrolejky. |