Úzkokolejky | Vyhledávání: |
ODKAZY | Klikněte zde pro rozvinutí mnoha dalších odkazů (kořen navigace) |
JHMD | Společnost Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. je prvním soukromým provozovatelem veřejné železniční dopravy v Čechách. Na našich tratích Jindřichův Hradec - Nová Bystřice a Jindřichův Hradec - Obrataň provozujeme pravidelnou osobní a nákladní dopravu v motorové trakci, během letní sezóny pravidelné parní vlaky s historickými vozy a rádi vám vypravíme zvláštní vlak dle vašeho přání. |
Jindřichohradecké úzké Starší z obou úzkých tratí, 33 km dlouhá lokálka Jindřichův Hradec - Nová Bystřice s rakouským normovým úzkým rozchodem 760 mm byla otevřena 1.11.1897. Devět let poté, 24.12.1906, k ní přibylo 46 km dráhy Jindřichův Hradec - Obrataň. Z úzkorozchodného nádraží v Jindřichově Hradci vedou obě dráhy splečně s jihlavskou traťovou kolejí, s níž tvoří kolejovou splítku. V km 1,9 (stavědlo IV) odbočuje "úzká" trať do Obrataně a v km 2,6 (stavědlo V) do Nové Bystřice. | |
Železnice z Třemešné do Osoblahy Poslední úzkorozchodná trať Českých drah stála vždy tak trochu ve stínu větší úzkorozchodné sítě v Jindřichově Hradci. Snaha obcí osoblažského výběžku, Českých drah i dalších subjektů, s pomocí Moravskoslezského kraje na podporu Osoblažského výběžku přináší i úzkorozchodné trati Třemešná - Osoblaha stále větší popularitu a tak i původní stručné stránky o této kouzelné trati se pomalu rozrůstají do "seriálu" informací, map a fotografií, které Vás čtenáře budou lákat k prohlídce a návštěvě klidné a romantické poslední úzkorozchodné trati Českých drah. | |
Spolek FOD Spolek "Frýdlantské okresní dráhy" vznikl 10. září 2004 a je občanským sdružením založeným především za účelem obnovy úzkorozchodné železnice Frýdlant v Čechách - Heřmanice. Členové Spolku vlastní úzkorozchodná historická vozidla (dieselhydraulickou lokomotivu T36.002, služební vůz D/ú 600, poštovní/služební vůz DF/ú 651 aj.). Spolek se dále zabývá historií železnic na Frýdlantsku, sbírá fotografie, zajímavé a vzácné předměty z různých údobí provozu těchto drah, pořádá spolkové poznávací výlety, výstavy fotografií a spolupracuje s obdobnými spolky v České republice, Německu a na Slovensku. | |
ČHŽ | Čiernohronská železnica - Ťažba a spracovanie dreva patrilo od nepamäti k hlavným zdrojom obživy obyvateľov slovenských hôr. Začiatkom minulého storočia však kapacita a aj kvalita dopravy dreva tradičným spôsobom - splavovaním prestávala stačiť potrebám rastúceho priemyslu krajiny. Bolo nutné zabezpečiť kvalitnú a plynulú dopravu dreva počas celého roka. |
HLÚŽ | Historická lesná úvraťová železnica (HLÚŽ) tvorí organickú súčasť Múzea kysuckej dediny v Novej Bystrici - Vychylovke. Je zachovanou a funkčne obnovenou časťou bývalej Kysucko-oravskej lesnej železnice (KOLŽ), ktorá vznikla v roku 1926 spojením lesných železníc vybudovaných v roku 1915 - 1918, kysuckej - z Oščadnice do Chmúry (Nová Bystrica, časť Vychylovka) a oravskej - z Lokce do Erdútky (terajšej Oravskej Lesnej). |
Železnica v Čermeľskej doline | Slávnostný výkop trate s rozchodom 1000 mm sa uskutočnil 17.4.1955. Prvého mája 1956 bola dokončená celá trať. |
Gmünd - Litschau (A) Jindřichohradecké úzkorozchodné dráhy jsou již notoricky známé, ale méně známé už je, že na druhé straně hranice, kdysi neprodyšně uzavřené (a ještě dříve tam žádná hranice nebyla) najdeme úzkorozchodky také. | |
Dráha ve Waldviertel Gmuend, Litschau, Gross Gerungs - to jsou jen některá jména z rozsáhlé sítě úzkokolejek na rakouské straně Novohradských hor. | |
Ružomberok - Korytnica V dnešní době již zrušená úzkorozchodná trať Ružomberok - Korytnica o rozchodu 760 mm měla původně spojit Ružomberok, ležící na Košicko - bohumínské dráze (KBD), s Banskou Bystricí. Oproti původnímu plánu byl však realizován pouze 23,564 km dlouhý úsek z Ružomberku údolím říčky Revúce a Korytnickou dolinou do lázní Korytnica. K zahájení provozu na Místní vicinální dráze Ružomberok - Korytnica (R.K.V.) došlo 5. června 1908. | |
Považská lesná železnica Vitajte na internetových stránkach, ktoré sú venované Považskej lesnej železnici (PLŽ), jednej z najkrajších železníc na Slovensku. | |
Lesní dráhy Kolštejn V roce 1888 byla v údolí říčky Branná zprovozněna železnice, která pokračovala přes Ramzovské sedlo do Frývaldova (Jeseníku) a v Kolštejně byla otevřena železniční stanice. S dráhou nastoupil dovoz ostravského černého uhlí, což mělo nepříznivý vliv na výrobu dřevěného uhlí v milířích, současně se však otevřela cesta pro vývoz dřeva. Pro dřevařskou produkci to ovšem znamenalo změnu zaměření na otop směrem k poptávce po delších kusech pro stavebnictví a výstavbu a údržbu železničních tratí. Vodní plávka těmto požadavkům nevyhovovala už svou sezónností a při nedostatku pevných cest se nemohla příliš uplatnit ani formanská doprava. Lichtenštejnský lesní úřad v Hanušovicích situaci řešil radikálně a nechal vybudovat dvě úzkorozchodné lesní dráhy. | |
Sigord Táto stránka si kladie za úlohu zmapovať to, čo ostalo z niekdajšej lesnej a neskôr pionierskej železnice, ktorá išla z Prešova do Slanských vrchov. Na stránke sú použité fotografie, ktoré dokumentujú stav z leta roku 2001 a potom tie staršie, dnes už historické. Okrem súčasného stavu chcem čitateľovi priblížiť históriu železnice, okolie železnice, turistické trasy, ktoré začínajú alebo prechádzajú jednotlivými úsekmi železnice. Nájdete tu aj spomienky "skoro" rušňovodiča z Kokošoviec. | |
Prešovská pionierska železnica "Dávna túžba prešovských pionierov sa stáva skutočnosťou. Pioniersku železnicu vybudujú v rámci akcie Z a na jej výstavbe sa bude podieľať nielen mládež, ale aj občania mesta. Jej trasa dlhá 12 km, povedie po terajšej úzkokoľajke lesnej železnice Prešov - Sigord, ktorá sa toho času nepoužíva," píše sa v Prešovských novinách z 23. septembra 1958. Dovoľte teraz, vážení čitatelia, malú exkurziu do minulosti. |